Každý rok zahajujeme touto adventurou sezonu a budíme se ze zimního spánku. A letos už to je 20 roků, co se k tou propůjčujeme. Tak je to dávno, co ON nechtěl ty narozky slavit, že už to prej se to v takovým věku už ani nemá. A tak chtěl setřást oslav chtivé kámoše náročným pochodem. A dnes to chodí s námi i ti, kteří tenkrát sami sotva přešli přes kuchyň.
Letos to ale bylo přeci jen trochu jiné. Hlavně to nemůžeme nazvat parahospodou, protože jsme nakonec v žádné neslehli z pochopitelných důvodů. Všecko zamachlovaný. ON tedy neměl šanci zaplatit těch 59 piv. Pojal to tak, že přivezl 3 bonboniéry z Božkova, každou o 20 turbo pralinkách. Jedna že by mohla zůstat na příští rok, ale myslím, že se to nepovedlo.
No bylo to letos taky pro celé muže a ženy. cesty zcela ledové, někde fakt na hranici schůdnosti. Někdy i za hranicí. Magda s Martinem přijeli vybavení jak do Himalájí a vytáhli ty naklapávací drapky na nohy a chvilkama nás dost zachraňovali. V půlce cesty došlo i na svařák a buřty. No a jak jinak – byl i brod. ON to tak chtěl. Když s brodilo poprvé, museli do té vody všichni, naštestí tam nikdo nespadnul. Tenkrát měli rozum jen dva polární psi, kteří ví, že se v mrazu do vody neleze. Odběhli sto metrů a našli lávku.
No tak konec dobrý, všechno dobré! Dostali jsme se šťastně do cíle a domů. Příští rok už jistě se vším všudy. A taky ať nám i ta skákací sezona začne co nejdřív. Tak tady je několik fotek od Magdy Jaroňkové, Davida Černého a ode mě. Všechny jsou potom zde.
https://photos.app.goo.gl/S8KwuL5BehivufHJ9
