Je paraklub (záměrně ne dropzona) asi 1.5 hodiny SV od Bergenu, v krajině na naše poměry docela exotické. Skydive Voss na mapě Samé hory a fjordy. Dráha je ve výšce 100 m n. m. a na dohled jsou kopce přes 1000 m. n m. Ale unikátní není jen ta poloha a prostředí. Je to místo ke společnému životu snad stovek lidí, skupinek a partiček. Všichni tam můžou být dohromady a zároveň mít kousek jen pro sebe. A to všechno žije jako klub. Ano, tandemy dělají taky, ale hlavní jsou AFF, aby měli nové parašutisty. Vycvičí tam 11 nových AFF studentů týdně. To všechno nemá investora, majitele, nebo tak. Je to klub. A ten klub má 2500 (dva a půl tisíce) aktivně skákajících členů. Celkem je členů 4000. Každý si tam přijde na své – začátečník i expert.

Tohle místo založili na konci sedmdesátých let dva kámoši – Even Rokne a jeden další. Měli malou Cessnu a v malé partě se tam mnoho let bavili skákáním a vymýšlením ptákovin. Až v devadesátkách to takhle vyrostlo ale pořád v tom duchu, ve kterém to zakladatelé přivedli na svět. O Evenovi více níže.

Tady je 2025 video Skydive Voss, kde to Even na začátku všechno vypráví. Jo – bosej chodí furt a má docela pohnutý osud. A žije aktivně a skromně.

Z norštiny
Inn = „do/dovnitř“
hopp = „skok“
Doslova: „Skok dovnitř“ nebo lépe řečeno „skok do terénu“

Celý projekt Innhopp, nastartoval Even Rokne, když přišel na to, že „out-landingy“ (přistání mimo klasickou plochu) se dají proměnit v extra zážitek a dává to seskokům nový rozměr a smysl. Od devadesátých let pořádá desítky akcí zaměřených na seskoky do míst, kde se s padákem předtím nikdy nepřistálo – a která jsou navíc spojená s nějakou přírodní nebo kulturní zajímavostí v okolí.

Na začátku se všechno odehrávalo hlavně v norských horách a fjordech, ale od roku 2016 přidali i Namibi, Seychely, Island, Slovinsko a letos i Kolumbii. Stovky účastníků, tisíce seskoků a ty neskutečně silné emoce z toho, jaké to je přistát na úplně novém místě. Celkem už mají tečky na 400+ místech.

Na Skydive Voss je Even váženým a vítaným hostem ale živí se jinak – provozuje kemp. Ve Voss jsou za Innhoppy rádi a taky mají na přímo tričkách „Home od Innhopp“.

Tyhle akce mají dvě kategorie. První bych nazval Hogo Fogo – docela drahá ale nikoli předražená záležitost (stojí za každé €, $, £, ¥…) kde je všechno all inclusive. Seskoky, ubytko, strava, doprava, organizace, podpůrný tým a náhradní program pro případ špatného počasí. Podle lokality a typu akce to trvá kolem 5-8 dní, je v tom 11-18 seskoků a stojí kolem 100 tisíc CZK. Podle toho, co jsem měl možnost vidět, je to děsná pecka. Lítá se letadlem nebo helikoptérou, někdy se přistane do místa, kam se autem ani nedojede a pěšky by to odtud bylo na hodně dlouho a tak je tam ten vrťas zase vyzvedne. Dělají to proto, že je to baví a taky jim to zaplatí to, že tam sami taky seskočí a zažijí to.

Pro místňáky – v sezoně organizují přibližně jeden Innhopp týdně pro sebe a místní parašutisty. A taky jako motivaci pro mladý. Požadavek na kvalifikaci bývá i A, nebo A+. Ten, co jsem měl možnost s nimi absolvovat stál jako dva seskoky na letišti. A to v tom měli i dopravu zpět po zemi a v cíli zajistili občerstvení a muziku. Po zemi tam dopravili studenty, kteří to chtěli vidět. No – jako parahospoda.

Ale mají jedno společné a unikátní. Nikdo dopředu neví, kam se letí a jak to tam vypadá. Jmenuje se to teď Evens Secrets – Evenova tajemství a všechno se účastníci dozví s nákresu a popisu. Nákres je udělaný zodpovědně a jsou tam vypíchnuté důležité věci a Even zodpoví všechny dotazy. Je to všechno proto, aby každý trochu vystoupil ze své – jak se tomu říká – komfortní zóny a to ho pak posune. A taky aby se naučili být za sebe zodpovědní.

Skáče se z výšek do 4000m, většinou se otevírá výš. Jednak aby byl čas udělat rozestupy a připravit se na přistání a taky abyste si užili ty výhledy.

Srpen. Začátek kolem 12.8.

Norové by pro nás udělali seskoky jako pro místňáky, ale nahuštěné do dnů po sobě, jako by to byla ta větší akce. Jen bychom si sami zajistili spaní, jídlo a všechno ostatní. Takže by se starali jen o to skákání. Předpokládá, že by se z místních vždycky někdo připojil.

Cílem je udělat tam přibližně čtyři skákací dny a v nich asi osm seskoků do terénu. Předtím nejméně jeden den na letišti abychom se seznámili z prostředím, letadlem, jejich zvyklostmi a tak dál. Ten rozsah se dá přizpůsobit, je to na domluvě.

Kromě toho předpokládáme další aktivity které ale nemusí být nutně společné. Dopravíme se tam asi každý jinak. Vím že někdo chce jet autem protože i cesta bude cílem, někdo chce jet letadlem. To už bychom se domluvili každý indivindi.

Předběžně jsem mluvil s organizátorem, který by ta místa k přisání dával dohromady. Rád by do toho vmáčknul nějaký den s helikoptérou, protože by se mohl trochu odvázat. Nemuseli bychom se po přistání vracet na letiště a mohl by zařadit i místa, která jsou jinak obtížně dostupná.

Všude kolem se tam dá chodit po kopcích nebo se vydat někam dál a trochu to Norsko poznat. Dá se tam sjíždět bílá voda, vyjet lanovkou na hřebeny, vystoupat k ledovcům a kdo ví, co ještě. Kdo je para glidista, tak tam najde taky hodně příležitostí. Loni jsme šli tři jednodenní traily, každý hodně jiný a všechny mimořádné.

Na své si tedy přijdou i neskákající. A v ty dny, kdy se skákat bude, by se zapojili do pozemního teamu.

V zásadě jsou dvě možnosti. Letadlem nebo autem. Autem to trvá déle a musí se jet trajektem.

Letadlem je to rychlejší, ale zase je nutné počítat s omezenou váhou zavazadel a taky bude třeba si půjčit auto.

Posledně jsme letěli do Osla a odtud půjčeným autem. I to byl docela zážitek. Je možné i letět do Bergenu a odtud autobusem. Ještě je na to chvilku čas, tak konkrétní detaily vydržíme postupně.

Ve Skydive Voss je možné se ubytovat v „Bunk House“, což jsou pokojíky po třech postelích se sociálkama na chodbě. Prostě bydlení na letišti. Na místní poměry velmi levné. Určitě využijeme i ubytko u Evena v kempu. Má tam takovou rezidenci s velkou společnou místnosti a čtyřmi samostatnými ložnicemi po dvou. Parašutisti a doprovod mají 50% slevu. Když mají vlastní spacáky tak víc.

Těžko se to zatím odhaduje. Zkusím započítat vzorové alternativy.

Na stránkách Innhopp se píše: Licence A obvykle stačí. Zakládáme si na tom, že naše zážitky zpřístupňujeme téměř každé úrovni zkušeností. Nejdůležitější je, abys uměl přesně přistát.

Velikost a podmínky přistávacích ploch na akcích začínají obvykle velkoryse a bezpečně a postupně se zvyšuje jejich náročnost – přičemž zpravidla přihlížíme k úrovni nejméně zkušeného účastníka. Konečné rozhodnutí, zda skočíš nebo ne, je VE TVÝCH RUKOU – jen výjimečně někomu skákání zakážeme. Nepotřebuješ být super zkušený ale potřebuješ mít jistotu v řízení padáku a přesném přistání. Pomůžeme Ti zaručujeme, že se hodně naučíš.